Květen 2013

Upíři... :D

31. května 2013 v 17:43 | Superla-san |  Obrázky


Příběh :D

30. května 2013 v 20:36 | Superla-san |  Upíří příběhy s vámi

Tak rozhodla jsem se začít psát příběh do kterého by jste si mohli vytvořit postavu. Bylo by to něco jako Vampire Knight a Trinity Blood (taková míchanina mno… :D) postavy, které jsou v těchto anime budou některé i v tomto příběhu. Samozřejmě zde bude Zero, Kaname, Yuki, Aidou, Shiki… :D. A několik dalších. Studenti by tam byli rozděleni do noční(upíři) a denní třídy(lidé) a studovali by v akademii a v noční třídě by byli upíři také nějak rozděleni. Např. Byli by tam upíří, kteří by pili krev lidí, upíři kteří by byli úrovně E,čistokrevní upíři, upíři kteří by pili krev upírů a ještě pár vysoce postavených upírů, kteří by mohli být i vaše postavy, ale ty bych vybírala podle toho kolik by jste mi psali na blog komentářů a nebo podle toho jak by si to někdo prostě zasloužil takže toto do registrace nepište…to budu vybírat já.. Tak pokud by jste měli zájem pošlete mi Registraci na můj email: 1animax1@seznam.cz a pokud email nemáte nevadí…napište to do komentářů. Samozřejmě bych byla raději pokud to budete posílat na zadaný email. :)

Hierarchie
1. Vysoce postavení upíři
2. Čistokrevní upíři
3. Upíři, kteří pijí krev upírů
4. Upíři, kteří pijí krev lidí
5. Upíři úrovně E


Registrace:

Jméno: Nejlépe nějaké japonské, ale pokud by to nešlo tak i nějaké jiné. A nechci tady žádnou Yuki Cross/Kuran, Kyruu Zero, Kaname Kuran či někoho z Vampire Knightu a Trinity Bloodu!

Věk: Od 14 do 19 let.

Pohlaví: Heh…to ví snad každý. :D

Povaha: Podle své představivosti…a nechci zase aby se tady někdo choval jako někdo z Vampire Knightu a Trinity Bloodu.

Rasa: napište zdali bude vaše postava člověk a nebo upír a jaké postavení si mezi upíry přejete být.

Minulost: Napište čím si vaše postava prošla proč je zrovna na této akademii a pokud by byla vaše postava upír napište sem i zdali byla proměněna na upíra a nebo se tak už narodila.

Popis: Popis by měl být související s obrázkem vaší postavy.

Obrázek: Nějaký obrázek vaší postavy může být kreslený, ale to záleží jen na vás.

Kuroshitsuji

26. května 2013 v 15:18 | Superla-san

Beast

26. května 2013 v 14:58 | Superla-san |  Video

Nu'est Karaoke :'DDDDD

25. května 2013 v 9:57 | Superla-san |  NU'EST





Rene.... :DDD proboha co to vyvádíš? :DDD (3:O5 xD)

Já a médium-kapitola třetí

18. května 2013 v 22:07 | Superla-san |  Příběhy
Silvestr
Samanta na mě vesele štěkla a já jí podrbala za ouškem což se jí líbilo a tak znovu vesele štěkla. Podívala jsem se na babi a znovu jsem jí poděkovala. Ta ,mi úsměv opětovala a pohladila mě po vlasech a řekla: "Co bych pro svou vnučku neudělala." Potom se šla o něčem bavit s mámou a tátou a já vyrazila ven i se Samantou na obojku. Samantě se napřed nechtělo, jelikož se bála, ale nakonec jsem jí přeci jen dostala ven a šla s ní na procházku. Když sem procházela okolo jedné uličky sedělo tam několik starších kluků a po chvilce jsem si všimla, že tam byl i Naoki. O něčem si tam povídali a potom si mě jeden kluk všiml pozvedl jedno obočí a šťouchl do Naokiho. Ten se na mě podíval a pousmál se. Postavil se a Samanta na něj začala zuřivě štěkat i přesto, že mi nic ani jí neudělal. Napomenula jsem jí a Naoki se na ní podíval chvilku ji jen tak sledoval a potom se na ni lehce pousmál. Dřepl si a natáhl k ní ruku. Samanta na něj zavrčela a on jí pomalu pohladil. Chvilku ještě vrčela, ale potom se od něj nechala hladit. "Tak vidíš…nejsem tak špatný…abys na mě hned vrčel." Řekl k Samantě. Já jsem se na něj podívala a lehce jsem se ušklíbla. " Je to fenka." Řekla jsem směrem k němu. A podívala jsem se na ty ostatní kluky, kteří se o něčem bavili. Jeden z nich se na mě podíval a lehce se na mě pousmál a potom zase mluvil s těma ostatníma klukama. " Vypadá to že si s ní byla na procházce…můžu se k vám přidat?" Zeptal se a pousmál se na mě. Já jsem pokrčila rameny a pousmála jsem se. " Proč ne…mně je to jedno." Řekla jsem, ale samozřejmě mi to jedno nebylo, ale to mu říkat nebudu, ne? Přeci jen se mi líbí tak si z něj nechci hned udělat nepřítele…a stejně je pravda, že jsem s ním chtěla někam zajít a popravdě jsem v duchu skákala radostí. On se otočil na ty kluky a řekl: " Já už půjdu…" Jeden kluk se ho zeptal: "Kam? Neřikal si, že zajdem někam do baru?" Řekl ten kluk a ušklíbl se. Naoki se na něj podíval. "Jo…říkal…tak tam sváma zajdu někdy jindy." Řekl a otočil se na mě. "Jdeme." Řekl a vyrazil směrem do parku a já za ním. Zatím jsme byli jenom přátelé. On dal ruce do kapes a po chvilce jsme dorazili do parku kde teď bylo málo lidí…což se moc nestávalo, vždy tu bylo plno. Potom se na mě zase podíval. "Tak, jak se ti tady v Japonsku zatím líbí?" Zeptal se mě a věnoval mi jeden ze svých krásných úsměvů. Podívala jsem se na něj a potom jsem uhnula pohledem. "Jo…je to tu pěkné...ale ještě si tady mam na co zvykat…" Řekla jsem a pokrčila rameny. Podívala jsem se na něj a pokusila jsem se pousmát, povedlo se mi to. Došla jsem k jedné lavičce a sedla jsem si na ní. Samanta si lehla pod ní a zavřela oči. Naoki mě sledoval a potom došel ke mně a sedl si vedle mě. " Kolik ti vlastně je? To si mi ještě neřekla." Řekl a ušklíbl se. Sledoval mě a já jsem mu odpověděla: "No…patnáct a tobě?" Jen tak si pro sebe přikývl a potom řekl: "Mně je osmnáct…jsem o tři roky starší." Řekl ze srandy a loktem do mě šťouchl. Já jsem se na něj podívala a nafoukla tváře, ale potom jsem se rozesmála a on se mnou. "Se máš…si už dospělej." Řekla jsem a ušklíbla se. "Hm…ani nemyslim…spoustu práce navíc…ale zatím to ještě jde." Řekl a pousmál se. Začínala mi být docela zima a lehce jsem se otřásla. Naoki si toho všimnul a sundal si svůj černý kabát a dal ho přes mě. Já jsem se na něj podívala. "Děkuju…" Řekla jsem a potom jsem ještě dodala: "ale nebude ti zima? Máš na sobě jen svetr…" Sledovala jsem ho. "Ne…nebude… a můj dům je blízko tak tam můžeme zajít." Řekl a pokrčil rameny. Já jsem přikývla a zvedla jsem se. On se potom vydal na cestu a podíval se na mě jestli jdu za ním. Samantě se nechtělo stávat, ale nakonec za náma zase šla. Když jsme se zastavili před jeho bytem, který byl vážně obří tak do mě šťouchl a otevřel mi dveře a já vešla dovnitř. Porozhlídla jsem se tu a měl to tu pěkné, prostorné a potom jsem se ho zeptala: "To tu žiješ sám?" On se na mě podíval. "Jo…mí rodiče furt cestujou někam za prací a před rokem se přestěhovali někam pryč." Řekl a pokrčil rameny. "A není ti v takovym velkym baráku náhodou smutno? Dyť tu musí být strašná nuda." Řekla jsem. "No…to je..proto jsem tě sem pozval…" Řekl a ušklíbl se. "Chceš něco k pití? A když tak…tamhle je obývák." Řekl a kývl hlavou směrem k obýváku. "Jo…asi čaj. A dík." Řekla jsem a vydala jsem se k obýváku a Samanta za mnou. Já jsem si sedla na gauč a ona si lehla na zem a zavřela oči. Já jsem si to tu prohlížela a měl to tu vážně pěkně zařízené. Po chvilce přišel s dvěma hrnky s čajem. Jeden hrnek podal mě a svůj hrnek položil na stůl. "U vás se slaví Vánoce, že?" Řekl a došel si pro něco do pokoje. Po chvilce sem přišel s nějakým dárkem a podal mi ho. Já jsem pozvedla obočí a pousmála jsem se. Podívala jsem se na něj a potom na dárek. "No tak si to rozbal, ne?" Řekl se smíchem a sledoval mě. Já jsem ho po očku sledovala a ten dárek jsem tedy rozbalila. Našla jsem tam jeden krásný náramek. Podívala jsem se na něj a usmála jsem se na něj znovu. "Dík…je to pěkné." On mi úsměv opětoval. "To jsem rád…mám jeden stejný taky… tak jsem si říkal, že by se ti to mohlo líbit… a jo jsou to náramky přátelství." Řekl a usmál se na mě. Pousmála jsem se a ten náramek jsem si dala na ruku. "Em…já pro tebe nic nemám…" Řekla jsem a on se jen pousmál. "To nevadí… u nás se stejně Vánoce neslaví a kdyby něco…já už dárek dostal…" Řekl a ušklíbl se. Já jsem zamrkala a zeptala jsem se: "A co jsi dostal?" Pozvedla jsem obočí. "Dostal jsem tvé přátelství. To je snad jasný, ne?" Řekl a zasmál se. Já jsem nad tím protočila oči a pousmála jsem se. Upila jsem ze svého čaje a sledovala Naokiho. Ti kluci…to byli tví kámoši?" Přikývl. "Jo…byli…proč?" Zeptal se mě. "Jen tak…" Řekla jsem a pokrčila rameny. " a máš to tu pěkné." On se usmál. "Jo…dík." Po chvilce mu zazvonil mobil a on ho zvedl. Odešel do svého pokoje. Já jsem po chvilce šla poslouchat za dveře…zajímalo mě s kým to mluví, protože když se podíval na to číslo zamračil se. Poslouchala jsem co říká a slyšela jsem tohle: "Jo…mam tu návštěvu a sem nemůžeš…nezapomeň cos slíbil…Měl si vypadnout z Japonska tak mi nechoď na oči stejnak si porušil pravidla tak sem nechoď…nebo končíš." Zavrčel do telefonu a zavěsil. Šel ke dveřím a já rychle, ale potichu seběhla dolů do obýváku a sedla jsem si na gauč a upíjela ze svého hrnku a dělala jako že nic. Vážně mě zajímalo o jakých pravidlech mluvil a s kým vůbec telefonoval. On potom přišel dolů a podíval se na mě. Si myslí, že jsem o ní nevěděl, co? Projelo mu hlavou, ale nechal to být. Posadil se vedle mě a pousmál se na mě. Upil ze svého čaje a já jsem ho sledovala. "Já už budu muset jít…už je docela pozdě." Zamrkal a podíval se na mě a potom na hodinky. "Vážně…už je deset." To jsme byli venku dlouho." Řekl a na chvilku se zasmál. "Doprovodím tě domů." Řekl a usmál se na mě. "Jo…to bys byl hodný." Řekla jsem a zvedla jsem se. Svůj hrnek jsem položila na stůl a sehnula jsem se a šťouchla jsem rukou do Samanty a ta po chvilce otevřela oči a protáhla se a narovnala se. Já jsem se pousmála a šla ke dveřím kde jsem si oblíkla bundu a nazula botasky. On se také oblíkl a vyšli sme ven a on zamkl dveře. Cestou jsme si povídali a po půl hodině jsme dorazili ke mně domů. Otočila jsem se na něj a usmála se. "Dík, že si mě doprovodil domů." Řekla jsem a vešla jsem do svého domu. Přes okno jsem Naokimu ještě zamávala a on se na mě usmál a potom odešel. Máma se na mě chvilku zlobila…protože jsem přišla domů pozdě a ani jsem jí nezvedala telefon..jelikož jsem ho měla vypnutý. Šla jsem si lehnout a ráno jsem se probudila a u snídaně se mě máma zeptala jestli nechci Naokihpo pozvat na silvestra k nám, když jsme přátelé. Já jsem pokrčila rameny a řekla: "Klidně…ale nevím jestli bude chtít." Řekla jsem a šla do svého pokoje a zavolala jsem Naokimu, který to nezvedal. Asi má práci…pomyslela jsem si a šla jsem si sednout na postel a pustit si své oblíbené písničky. Po hodině mi Naoki zavolal. "No…mamka se tě chtěla zeptat jestli bys k nám nechtěl jít na silvestra…" Řekla jsem a čekala jsem co odpoví. Chvilku se nic neozývalo, ale nakonec promluvil: "Jo…klidně… a nechceš jít dneska ke mně? Budu tu s kámošema…teda pokud neva." Poslouchala jsem ho. " Jo…tak tam teda přijdu… v kolik?" Zeptala jsem se ho. "V jednu.." Řekl a potom dodal: "tak přiď..ale já už budu muset jít…měj se." Řekl a zavěsil. Po hodině jsem se šla naobědvat a potom převléct do černých trochu roztrhaných džínů, bílého trika s nějakým nápisem a do mikiny a kožené černé bundy. Seběhla jsem dolů a máma se mě zeptala kam mám namířeno. "Jdu k Naokimu." Řekla jsem. Ona se pousmála. "Ok…tak nejdéle tady budeš do devíti večer…ale samozřejmě bych byla raději kdybys přišla ve tři nebo ve čtyři." Řekla a šla si sednout do obýváku. Já jsem se sehnula k Samantě a podrbala ji za uchem a potom jsem se vydala k Naokimu domu. Ještě jeden den…a bude Silvestr. Projelo mi hlavou a za půl hodiny jsem stála před Naokiho domem a zazvonila na zvonek. Nikdo neotevíral. Podívala jsem se na hodinky. Za deset minut jedna hodina. Zazvonila jsem znovu a najednou se za mnou ozvalo baf a já se lekla a otočila jsem se. Za mnou stála skupina kluků, která se rozesmála. Mezi nimi byl i Naoki. Lehce jsem se zamračila ale potom jsem se taky rozesmála. "No…to se vám fakt povedlo." Řekla jsem a protočila jsem nad tím očima. Naoki odemknul dveře a já vešla jako první. Všichni jsme šli do Naokiho obýváku. "No…tohle jsou mí kámoši." Řekl a každý z nich se mi přestavil. Já jsem se pousmála a taky jsem se jim představila: "Jsem Sarah." Japonštinu jsem se už naučila dobře…takže rozumím skoro všemu. Prohlídla jsem si postupně všechny ty kluky, kteří byli Naokiho kámoši. Pro sebe jsem se nervózně pousmála. Naoki se mě zeptal jestli bych mu nešla pomoct připravit ostatním něco k pití. Já jsem přikývla a zvedla jsem se a šla za ním do kuchyně. Chtěla jsem dosáhnout pro pár skleniček a Naoki byl potom za mnou a podal mi několik skleniček. Pousmál se na mě a šel dodělat to pití. Potom limonádu nalil do skleniček a pár mi jich podal proto abych je rozdala ostatním. Došla jsem tedy do obýváku a každému klukovi dala jednu skleničku a skoro každý mi s pousmáním poděkoval. Potom mi Naoki podal mojí skleničku a já jsem mu poděkovala a potom jsem upila ze své skleničky s limonádou. Jeden kluk se na mě podíval. " Takže Sarah…kolik ti je let?" Zeptal se mě a lehce se ušklíbl. Já jsem se na něj podívala. "Patnáct…proč?" Zeptala jsem se ho. "Jen tak…snad můžu vědět kolik je holce mýho kámoše, ne?" Řekl a já jsem se zakuckala a lehce zčervenala. "Mi spolu nechodíme." Řekla jsem a rychle jsem upila limonády. "Aha…." Řekl si ten kluk pro sebe a potom dodal: "A nechtěla bys chodit se mnou?" Řekl a lehce se ušklíbl. Všichni ostatní kluci se na něj podívali. " Ne…nechtěla-." Řekla jsem lehce podrážděně. Jeden kluk se na mě podíval a řekl: "Nevšímej si ho…cestou pil…takže neví co žvaní." Já jsem se podívala na hodinky…byli už čtyři hodiny. Mamka mi potom zavolala a já jsem šla s ní telefonovat do Naokiho kuchyně. "Nevim….ale asi v šest nebo v osm…budu si muset ještě dělat úkoly." Řekla jsem mámě a zavěsila jsem. Potom jsem zase došla do obýváku za ostatníma. Naoki tam teď nebyl…chtěla jsem se ostatních zeptat kde je ale on se potom z ničeho nic objevil za mnou. "Mohla bys mi ještě s něčím pomoct?" Zeptal se mě a já jsem přikývla a pousmála jsem se na něj. Šel do kuchyně kde vyndal pár talířů a položil je na kuchyňský pult. "Víš jak jsem ti dal ten náramek? Tak tady k němu máš ještě tohle." Řekl mi a podal mi nějakou krabičku. Já jsem ji otevřela a byl v ní pěkný náhrdelník s květinou. Naoki se na mě podíval. "Líbí?" Já jsem se na něj podívala a pousmála jsem se na něj. "Jo…moc. Děkuju." On mi vzal ten náhrdelník z ruky a připnul mi ho na krk. "Tak… s čí si chtěl pomoct? Neřikej že si mi lhal jen kvůli tomu abys mi dal ten náhrdelník, ne?" Řekla jsem a ušklíba jsem se. On nad tím protočil očima. "Jasně, že ne…" Řekl a nandal na každý talíř sushi a podal mi pár talířů. "Mohla bys je prosím rozdat?" Zeptal se mě a pousmál se na mě. "Jasně." Řekla jsem a vzala jsem pár talířů a šla je dát těm klukům v jeho obýváku a on udělal to samé. Potom co jsme rozdali to sushi jsem si zase sedla a ochutnala. Některé sushi mi chutnalo a některé zase ne…protože mělo zvláštní chuť, která mi popravdě nijak nechutnala. Po dvou hodinách co jsme se o něčem bavili a nebo pouštěli nějaká videa jsem se s ostatníma rozloučila a vyrazila jsem domů. Naoki mě chytl za ruku a tím mě zastavil. "Počkej doprovodím tě domů…už je tam docela tma a nemůžu tě nechat jít samotnou a oni to beze mě zvládnou." Řekl a pousmál se. "No tak jo…" Řekla jsem a pokrčila jsem rameny. On si potom dal ruce do kapes a pustil mou ruku. "Tak jdeme." Řekl a vydali jsme se ke mně domů. "Jo..a nezapomeň k nám zítra přijít v pět hodin." Řekla jsem a pousmála jsem se na něj. "Jo…neboj budu tam." Řekl a usmál se na mě. Po chvilce jsme dorazili ke mně domů a on mi zamával s pousmáním a potom odešel. Já jsem se pro sebe usmála a dotkla jsem se svého náhrdelníku na krku, který jsem dnes dostala od něj. Potom jsem vešla do svého pokoje a šla jsem si lehnout. Probudila jsem se až v jedenáct hodin…protože jsem večer nemohla usnout. Šla jsem se potom naobědvat.Potom jsem šla s mámě pomáhat s úklidem a přípravou na návštěvu. Když jsme všechno ve tři hodiny konečně dodělali šla jsem se osprchovat a převléct, vyfénovat vlasy…a prostě se připravit na návštěvu. Nějakou chvíli mi trvalo než jsem si vybrala oblečení a poslední co mi zbývalo bylo to abych se nalíčila. To mi trvalo chvilku. Šla jsem si na půl hodiny poslouchat nějakou muziku a potom k nám Naoki přišel. Přivítala jsem ho. Mamka a táta ho také samozřejmě přivítali a pozvali dovnitř. Rodiče s ním mluvili a vyptávali se ho na spoustu věcí. Potom nastal večer a mi jsme vyrazili ven spustit ohňostroj. Mamka mě donutila jít dovnitř…protože byla venku zima a řekla, že se na to budu moct koukat z mého okna. Naoki šel se mnou do mého pokoje. O něčem jsme se bavili a potom táta konečně spustil ohňostroj. "To je pěkné nemyslíš?" Zeptala jsem se ho a otočila jsem se na něj. "Jo…je..stejně jako ty." Řekl a políbil mě na rty.

Tak...tady máte tu další kapitolu...krásně napínavě zastavenou tak se těště na další kapitolu! xD

Já a médium-kapitola druhá

17. května 2013 v 21:50 | Superla-san |  Příběhy
Tak a máme tady druhou kapitolu. :) Doufám, že se vám tento příběh líbí(aspoň trochu.. xD) pls pište komentáře! :D
Vánoce
Konečně uběhlo těch několik dlouhých měsíců a byli Vánoce, byla jsem celkem vyděšená protože nikde žádná Vánoční výzdoba nebyla a bála jsem se až do okamžiku než mi mamka vysvětlila že se tady Vánoce neslaví tose mi ulevilo ale pak jsem se zarazila a zeptala se mamky jestli je budeme slavit alespoň mi a mamka mi řekla že já ano ale že prý ona s tátou pojedou na Vánoce za babi Fifi a já tu budu sama ale že se potom vrátí i s babi a přivezou mi nějaké dárky byla jsem z toho tak nadšená že jsem to zavolala všem co znám ati mi řekli že tu teda budou na Vánoce se mnou vlastně sem to mohla zavolat jen Lole a Naokimu Lola říkala že jí prej mamka dovolila jet sem na Vánoční prázdniny a tak u mě i přespí a po 2 dnech jsem se musela rozloučit s mámou a tátou a přivítat Lolu a doma jsme si ty Vánoce fakt užily a po prázdninách zase přijeli rodiče s babi a Lola odjela když babi přijela hned na mě vysypala dárky ať si je prý rozbalím poblém to pro mě nebyl a tak jsem rozbalovala a rozbalovala až jsem došla k poslednímu tomu největšímu dárku který najednou štěkl a rozpadl se seděl v něm totiž pes ,,TO JE PERFEKTNÍ DÍKY BABI PSA JSEM SI VŽDY PŘÁLA"vykřikla jsem to snad přes celé Tokio a pak jsem objala babičku na krk jsem svý fenečce uvázala obojek se jménem ,,Samanta"

Info o blogu

14. května 2013 v 16:00 | Superla-san |  Info
Tak...máme tady zase INFO O BLOGU. xD Jak jste si všichni mohli všimnout dříve tento blog byl založený jen kvůli anime a AMV..ale teď je už spíše na korejské skupiny, povídky...atd. Stále sem plánuji dávat občas něco o anime a nějaká AMV...ale uvidíme jak moc. xD A ano...abych nezapomněla nikdy jsem nic takového nedělala a vím, že to už dávno bylo, ale TENTO BLOG MĚL PŘED NĚKOLIKA DNY NAROZENINY! xD




Big Bang Haru Haru

14. května 2013 v 15:28 | Superla-san |  Video
Krásná píseň. :3 Tedy podle mě nemyslíte? Jen smutná...no co...tak tady ji máte!

Já a médium-kapitola první

14. května 2013 v 15:14 | Superla-san |  Příběhy
Jaké strašné je se stěhovat skoro každý rok…možná ani to ne. Pomyslila jsem si a pokoušela jsem se volat své NKN Lole, ale ta stále nezvedala. Samozřejmě, že mě to docela štvalo, protože sem se s ní nemohla rozloučit. Bylo mi to líto, ale co se dalo dělat? Právě že nic a já jsem se musela sbalit věci což mě také nijak nebavilo. Potom jsme s rodiči nasedli do auta a když jsme odjížděli tak sem se naposledy z auta podívala na náš dům, ve kterém jsme byli teprve rok. Protočila jsem nad tím oči a povzdychla jsem si…zase stěhovaní,tentokrát však budu na míle daleko od přátel a kolikrát jsme se už vůbec stěhovali sakra? Asi milionkrát…Projelo mi hlavou a samozřejmě jsem byla docela naštvaná…po nějaké době mi bylo trochu líp a musela jsem poslouchat mámu jak povídá něco o Japonsku a že si tam už dokonce našla práci. Potom jsme přijeli na letiště a nastoupili do letadla, které mělo letět do Tokia. Mamka mi dala slovník s japonštinou a nějaký papír abych se naučila ještě pár slovíček a vět z japonštiny. Po hodině co jsem se učila vyslovovat a psát japonštinu jsem večer usnula. Probudila jsem se až někdy ráno a máma mi řekla, že za tak hodinu i dvě už budeme v Tokiu. Já jsem jen něco zamumlala a vytáhla svůj I-phone a pokoušela jsem se zavolat Lole, ale ta to nezvedala…což mě docela už štvalo přeci jen nebylo tak brzo…deset hodin to není málo, ne? Projelo mi hlavou a mobil jsem si potom schovala zase do kabelky. Protáhla jsem se a zívla si. Potom jsme vystupovali a já jsem si to tu prohlížela je pravda, že Tokio bylo pěkné, ale přeci jen jsem tu zase nikoho neznala a ani jsem některým vůbec nerozuměla, ale mamka ano…a táta o trochu méně než ona. Potom jsme šli do jedné restaurace, ve které bylo krásně a já jsem se ještě jednou pokoušela volat Lole, ale když to právě zvedla vybil se mi mobil a já něco naštvaně zamumlala. Potom sem si všimla jednoho kluka, který byl vážně moc pěkný…a já jsem ho skoro furt sledovala. A jak to tak vypadalo on uměl velmi dobře anglicky a byl asi určitě starší než já…možná mu bylo tak sedmnáct nebo osmnáct. Když si všiml toho že sem ho sledovala pozvedl obočí a ušklíbl se a potom se ke mně vydal. To mně lehce znervóznělo a rychle jsem se podívala někam pryč a začala jsem něco říkat mámě...o tom jakože je to tu docela pěkné a jen kdybych mohla zavolat Lole…atd. Prostě jsem se snažila odvést pozornost od toho, že jsem se na toho kluka předtím skoro stále dívala. Ten když k nám přišel a slyšel, že mluvíme anglicky tak se na nás pousmál a promluvil na nás také anglicky. "Co byste si prosím přáli?" Zeptal se nás a já jsem se na něj na chvilku podívala a potom uhnula pohledem…cítila jsem jak se na mě stále koukal a to mě docela dost znervózňovalo a já jsem si zkousla spodní ret. Máma s tátou mu odpověděli a mamka se mě taky zeptala a já jsem se na ní podívala a potom na toho kluka, který byl vážně pěkný. Chvilku jsem nic neříkala a přemýšlela a potom jsem řekla: "Co mi doporučíte?" Řekla jsem tomu klukovi. On se pousmál. "Hm…něco dobrého vyberu a klidně mi tykejte." Řekl a potom odešel někam pryč. Máma pozvedla obočí a naklonila se ke mně. "Docela pěkný nemyslíš?" Řekla pobaveně a šťouchla do mě. Já jen něco zamumlala…ale je pravda, že je ten kluk popravdě vážně pěkný. Po nějaké chvíli nám přinesl to co jsme si objednali a mě něco co vybral on. Docela mě zajímalo jak to bude chutnat a potom nám podal i tyčky...Já jsem se naklonila k mámě a hodně potichu jsem jí pověděla, že hůlkami jíst neumím…a bylo velmi divné, že to on slyšel, když máma mi skoro nerozuměla…bylo to zvláštní. Potom se na mě pousmál. "No…mi tady v Japonsku jíme pouze s tyčkami, ale pokud chceš tak tě to klidně naučím." Já jsem ho poslouchala a potom jsem pozvedla obočí. "Em…no tak jo…" Řekla jsem a podívala jsem se na něj. Pokusila jsem se jíst tyčkami, ale moc mi to nešlo. On se mě dotkl ruky a upravil mi tyčky tak abych je držela správně a lehce se ušklíbl. "Tak…skus to teď." Řekl a pousmál se na mě. Já se tedy pokusila jíst těma tyčkama znovu a tentokrát se mi to povedlo a potom se mi s nimi jedlo už dobře. On se na mě potom usmál a odešel. Byla jsem popravdě ráda, že mi on pomohl a nebyla to máma nebo táta. Potom jsme zaplatili a mně bylo po pravdě docela líto, že ho už asi nikdy neuvidím. Vydala jsem se s rodiči do našeho nového domu, který byl docela pěkný.

Já a médium

14. května 2013 v 15:13 | Superla-san |  Příběhy
Odedneška sem budu dávat tento příběh, který jsem vytvořila se svojí NKN kámoškou po kapitolách a začneme napřed úvodem. xD Úvod psala má kámoška a 1 kapitolu já a vždy to budeme psát na přeskáčku. Takže to bude nějak takhle bude psát ona, já, ona já....a takhle do kolečka. xD


Já a médium
ÚVOD
Ahoj jmenuji se Sarah Joensová a je mi patnáct let narodila jsem se v New Yorku ale s rodiči jsem bydlela v Hollywoodu měsíc před mými patnáctými narozeninami mi táta oznámil že se zas stěhujeme do hlavního města v Japonsku (do Tokia) nic sem mu neřekla a hned jsem zavolala sví NKN Lole ale ta to nezvedala a tak sem si začala bavit ještě ten den jsme se odstěhovali a máma mi cestou o Japonsku vyprávěla že tam prý už má i práci ale mě spíš zajímalo jestli tam je někde obludárium
miluju příšery (já jsem vlkodlak ale nikomu ani muk) jo a když jsme se s tátou šli naobědvat potkala jsem sexy číšníka no a co dál byli jsme na pár rande a zjistila jsem že je médium zbytek se dočtete v této knize

B.A.P Zelo :3

14. května 2013 v 11:11 | Superla-san |  Obrázky
Tak..tady je můj oblíbený Zelo ze skupiny B.A.P. :3 xD

B.A.P

13. května 2013 v 20:57 | Superla-san |  Video

U-kiss-When Love Stops

13. května 2013 v 20:54 | Superla-san |  U-KISS

U-kiss-Man Man Ha Ni

13. května 2013 v 20:49 | Superla-san |  U-KISS

U-kiss-Alone

13. května 2013 v 20:45 | Superla-san |  U-KISS

U-kiss-Distance

13. května 2013 v 20:43 | Superla-san |  U-KISS

U-kiss-standing still

13. května 2013 v 20:32 | Superla-san |  U-KISS

Ren mini solo :333

13. května 2013 v 20:29 | Superla-san |  NU'EST

Tak jo...vím, že jsem tu zase dlouho dobu nebyla a že to některý štve(mě taky. xD) a je to jen
kvůli tomu, že ve škole mi to nějak moc nejde takže jak přijdu ze školy učim se a učim a stejně nic neumím... -.-" xD ALE PROTOŽE VÁS MÁM RÁDA TAK TADY MÁTE Renovo solo. :333 Které se mu ale VÁŽNĚ,VÁŽNĚ povedlo a já na něj koukám každý den stále dokola. :3 xD